Pojem dřevina označuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“), zkráceně jako dřevinu rostoucí mimo les. Jedná se o strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech, mimo pozemky určené k plnění funkce lesa. Dřeviny jsou obecně zákonem chráněny před poškozováním a ničením. Péče o dřeviny je povinností vlastníků. Vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste. Ke kácení dřevin je v zásadě nutné opatřit si povolení orgánu ochrany přírody.

 

Povolení se nevyžaduje:                            

  • u stromů s obvodem kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí
  • pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2
  • pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin
  • pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných
    v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň

Předmětem rozhodování orgánu ochrany přírody není povolování ořezu obecně chráněných dřevin. Ořez dřevin je však třeba provést tak, aby tímto zásahem nedošlo k podstatnému a trvalému snížení ekologických a estetických funkcí dřevin. Ořezem nesmí být způsobeno poškození nebo ničení dřevin, tedy nedovolený zásah ve smyslu § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Pro bližší představu a vymezení zásahů, kterými by nemělo docházet k poškozování a ničení dřevin, lze vyjít ze standardů péče o přírodu a krajinu SPPK A02 002:2015 Řez stromů a SPPK A02 003:2014 Výsadba a řez keřů a lián (dostupné na adrese http://standardy.nature.cz).

Pokud je však dřevina součástí významného krajinného prvku (rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy nebo registrovaného VKP) nebo stromořadí, je třeba opatřit si povolení ke kácení vždy, viz § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 189/2013 Sb.“).

 

Kácení dřevin na základě povolení

Povolení ke kácení dřevin může být vydáno na základě žádosti pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení významu dřeviny z hlediska funkčního a estetického. Závažné důvody vždy vyhodnocuje příslušný orgán ochrany přírody.

Kácení dřevin se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, tj. listopad-březen. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny (viz vyhláška č. 189/2013 Sb.). Období je omezeno především z důvodu hnízdění ptáků. V zájmu ochrany volně žijících druhů ptáků nesmí při kácení dřevin k úmyslnému poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec, případně k odstraňování hnízd či jejich úmyslnému usmrcování a odchytu jakýmkoliv způsobem. Dobu kácení obvykle povolení závazně stanoví, žádost je však možno podat kdykoliv během roku.

 

Zapojenými porosty dřevin nejsou stromy s obvodem kmene větším než 80 cm ve 130 cm nad zemí. Pokud by některý strom tuto míru přesáhl, musí se posuzovat jednotlivě.

V případě kácení dřevin podléhající povolení orgánu ochrany přírody v rámci realizace stavby, je nezbytné dle § 8 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Toto závazné stanovisko vydává orgán ochrany přírody příslušný k povolení kácení dřevin.

 

Náležitosti žádosti

Žadatel musí dle § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb., v žádosti doložit své vlastnické právo či nájemní právo, případně obdobné uživatelské právo k příslušným pozemkům, na kterých dřevina roste, pokud je nelze ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením (pokud není vlastník zároveň žadatelem). V zásadě totiž není možné kácet dřeviny na cizích pozemcích bez souhlasu jejich vlastníka.

Je-li pozemek ve vlastnictví více osob, mohou si tyto osoby na základě vzájemné dohody určit zástupce, který bude při podání žádosti ostatní vlastníky zastupovat na základě plné moci, která nemusí být úředně ověřena.

 

Žádost musí kromě náležitostí výše uvedených obsahovat:

  • přesnou identifikaci žadatele
  • specifikaci konkrétní dřeviny (druh, případně rod, počet, obvod kmene ve výšce
    130 cm nad zemí, příp. plocha keřového porostu, parcelní číslo pozemku, na němž dřevina roste, katastrální území, stručný popis umístění dřevin a situační nákres)
  • náležité odůvodnění žádosti (z jakého závažného důvodu žadatel o povolení kácení žádá)
  • označení správního orgánu, jemuž je určena
  • podpis osoby žadatele

Obecné náležitosti žádosti jsou uvedeny v § 45 odst. 1, resp. v § 37 odst. 2 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád. Náležitosti žádosti o povolení ke kácení upravuje § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Orgán ochrany přírody může dle § 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve svém rozhodnutí
o povolení kácení dřevin uložit žadateli provedení přiměřené náhradní výsadby tak, aby byla kompenzována ekologická újma vzniklá pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, maximálně však na dobu pěti let.

Výsledkem řízení je vydání rozhodnutí o kácení dřevin, které nabývá právní moci po uplynutí lhůty pro podání odvolání.

 

VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA KE KÁCENÍ DŘEVIN

Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení (ať již samostatném nebo ve společném územním a stavebním řízení, příp. i ve spojení s EIA), je podle § 8 odst. 6 nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Při vydávání závazného stanoviska vychází orgán ochrany přírody z obdobných podkladů a postupuje obdobně, jako při vydávání rozhodnutí v řízení o povolení ke kácení dřevin (zejm. provádí ohledání dřevin, úvahu o závažnosti důvodů ke kácení dřevin a estetickém a funkčním významu dřevin a příp. stanoví náhradní výsadbu). Povolení ke kácení dřevin, vč. uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí ve výše uvedeném řízení podle stavebního zákona.

 

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Do 60 dnů, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.

 

Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Všichni spoluvlastníci pozemku, na kterém dřevina roste, vlastník sousedního pozemku, pokud dřeviny rostou na hranici pozemku. Účastníkem řízení může být (za podmínek stanovených zákonem) i spolek.

Spolek, jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny a jenž má podanou platnou žádost o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle zákona, se může přihlásit o účastenství ve správním řízení do 8 dnů od doručení oznámení o zahájení řízení. (Neplatí pro případy, kdy je vydáváno závazné stanovisko ke kácení pro účely stavebního záměru).

 

Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Účast na ústním jednání nebo ohledání, pokud je svoláno. Zpřístupnění pozemku.

 

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

  • Fyzické osobě, která poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, pokutu ve výši do 20 tis. Kč. V případě, že se jedná o skupinu dřevin, pokutu ve výši do 100 tis. Kč
  • Právnické osobě a fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les, pokutu ve výši do 1 mil. Kč